|
| |
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Šumava between Reality and Fantasy: Czech-German literary and cultural landscape
DITRICHOVÁ, Hana
Tématem předkládané magisterské práce je rozbor proměn vnímání Šumavy jakožto prostoru ve vybraných českých a německojazyčných textech řadících se k tzv. šumavské literatuře. Východisko práce tvoří teorie spatial turn, která byla rozvíjena v 80. letech minulého století a je dávána do souvislosti s textem Michela Foucaulta "Jiné prostory". V návaznosti na teoretickou část se práce dále zabývá rozvržením specificky šumavského prostoru na prostor lesa, hor a hranice. Šumava jakožto literární prostor je v rámci práce charakterizována jako kulisa, prostor ovlivňující děj a prostor personifikovaný. V závěru práce jsou ve vybraných dílech shrnuty dvě tendence znázorňování Šumavy: jako prostor magický a jako prostor realistický. Součástí práce je také přehled česky a německy psané šumavské literatury od 19. století až po současnost.
|
|
|
Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce s názvem Prostor jako významotvorný činitel v literatuře pro děti a mládež se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v intencionálních dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně analytický a literárně interpretační a opírá se o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Je rozdělená do dvou částí, v první části je věnována pozornost teoretickému vymezení pojmu literární prostor, v druhé části jsou rozebírána literární díla nejprve zlatého kánonu světové literatury pro děti a mládež (Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh Michaela Endeho a Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera) a následně současné české literatury pro děti a mládež (Lenka a Nelka neboli AHA Daniely Fischerové, Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství Martina Vopěnky a Soví zpěv Ivy Procházkové). V teoretické části je vymezen pojem literární prostor především z hlediska literární topologie. Při definování tohoto pojmu se autorka opírá o literární studie věnované literární topologii, a to především o statě Daniely Hodrové (Místa s Tajemstvím), Gastona Bachelarda (Poetika prostoru a Poetika snění), Zdeňka Hrbaty (Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle in Na cestě ke smyslu) a publikaci Poetika míst: kapitoly z literární tematologie...
|
|
| |
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Symbolika prostoru v povídkách Clarice Lispectorové
Šatavová, Hedvika ; Grauová, Šárka (vedoucí práce) ; Dufková, Vlasta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou kategorie prostoru v povídkové tvorbě brazilské spisovatelky 20. století Clarice Lispectorové (1920-1977). Nejprve je stručně představena osobnost autorky, poté je v teoretické části definován kategorie prostor v jeho literární chápání, přičemž autorka práce klade důraz především na pojetí G. Bachelarda a jeho Poetiky prostoru (1957), pozornost věnuje ale i poznatkům českých literárních teoretiků. Posléze práce nastíní vybrané koncepty týkající se prostoru domova a zahrady. V analytické části jsou s přihlédnutím k sémantické stránce podrobně zkoumány archetypální podoby prostoru v textech dvou vybraných povídek ze souboru Laços de família (Rodinná pouta), konkrétně Amor (Láska) a Mistério em São Cristóvão (Tajemství v São Cristóvãu).
|
|
| |
|
|
Formování prostoru ve vybraných dílech literatury pro děti a mládež
Stejskalová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou a zobrazením literárního prostoru v dílech literatury pro děti a mládež. Práce má charakter literárně interpretační a interpretace se opírá o teoretická díla věnující se literárnímu prostoru. Práce je dělena na dvě části. První část je věnována teoretickému pojetí literárního prostoru a zaměřuje se především na oblast literární topologie. Druhá část je zaměřena na interpretaci jednotlivých děl (Bratři Lví srdce od Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh od Michaela Endeho, Jako v zrcadle, jen v hádance od Josteina Gaardera, Princ a Skřivánek od Valji Stýblové). Interpretované knihy jsou vybrány na základě literárního prostoru. Jsou zvolena díla, která tvoří reprezentativní vzorek možných prostorů. Dále je výběr titulů omezen tématem, kterému se věnují. Témata jsou charakteristická tím, že seznamují děti se závažnými problémy lidského života. Práce se věnuje tomu, jak se tato témata promítají do literárního prostoru a jak prostor tato témata podporuje. Práce dochází k závěru, že v těchto dílech se do literárního prostoru výrazně promítají zobrazovaná témata a že literární prostor podporuje jejich závažnost, anebo zmírňuje jejich děsivost.
|
host ::
RSS.